Rozhovor s Jiřím Lankočím, trenérem dorostu

Na první jarní utkání naši dorostenci teprve čekají. Náš dorost měl mít již za sebou tři mistrovská jarní utkání, ale kvůli nepříznivému počasí neodehrál ani jedno, a tak v sobotu sehrál jen další přípravné utkání, kdy se na domácí umělé trávě střetl s Těrlickem (výhra 11:0). Doufejme, že to bylo poslední přípravné utkání, a že v neděli konečně vstoupí naši dorostenci do jarních bojů. Ještě než nám, ale začne jarní část soutěže tak jsme před startem jarní části vyzpovídali trenéra dorostu Jiřího Lankočího. Jak trenér hodnotí podzim, jaké jsou cíle pro jaro, a další podrobnosti se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Jak s odstupem času hodnotíte vystoupení a jak jste spokojen s umístěním svého týmu po podzimu?

S podzimem musíme být spokojeni, 21 bodů je nejvíce co jsme za 4 roky, co jsem v Albrechticích uhráli. Jsme na 5. místě, na dostřel k medailím. Na co by, kdyby se nehraje, bodů mohlo být více, ale i méně. To je holt realita.

Jak se jevil na podzim tým po herní stránce?

Podzim je vždy komplikovaný. Mužstvo je nové, hodně odchodů, hodně příchodů. Hledali jsme stopery, v několika zápasech i to pravé srdíčko, ale myslím, že svou tvář jsme ukázali. Hlavně s návratem Tomáše Izaiáše jsme se herně hodně zvedli a počet bodů tomu odpovídá.

Kterých zápasů si nejvíc ceníte?

Výborný zápas jsme odehráli doma s Petrovicema (výhra 4:1) a venku v posledním kole ve Frenštátě, kde jsme remizovali 2:2 vlastním golem v posledních sekundách zápasu. Ale výkon tam byl výborný.

Po velmi dobrém vstupu do soutěže, kdy jste pět utkání neprohráli, jste ve zbývajících osmi zápasech získali jen osm bodů. Co bylo příčinou nepovedené druhé části podzimu?

Neřekl bych 2. části, ale střední části soutěže. Jednak to bylo uspokojením po úspěšném úvodu, jednak těžším losem (Frýdlant, Stará Bělá). Ale zajíci se počítají až po honu, a těch jsme napočítali dost (smích).

Jak hráči snášeli období, kdy se jim v soutěži nedařilo bodovat?

Nedá se říct, že bychom prohrávali po špatných výkonech, ale spíše po individuálních chybách a to se pak snáší lépe, než když vyhoříte jako celek. Věděli jsme, že na to máme, tvrdě jsme dál pracovali, udržovali dobrou náladu. Jiné metody nejsou.

Kdo byl na podzim oporou týmu?

Určitě navrátilec Tomáš Izaiáš, který neodehrál všechny zápasy, a přesto dal 10 gólů. Kuba Kociolek, který je posledním rokem v dorostu a právem trénuje s muži a Dominik Šlampiak, který dokazoval, že má dar od pánaboha a že by mohl mít na vyšší soutěž.

Naopak zklamal vás někdo, čekal jste od někoho více?

To určitě nejde říct. Pokud někdo udělá chybu, tak se mu vytkne, ale kdybychom chyby nedělali, tak bychom byli dokonalí a to nejsme.

Na co jste se zaměřili v přípravě na jarní část soutěže?

Jako obvykle jsme využili umělé trávy a od prvního tréninku dělali vše s míčem, tak ať máme před ostatními náskok. Fyzičku jsme získávali na spinningu a na soustředění a hráli jsme dostatek přátelských zápasů.

Jak jste spokojen s odehranými přípravnými zápasy?

Odehráli jsme jich dost a kromě 2 soupeřů to byli vždy velmi kvalitní soupeři (MFK, Stará Bělá, Petrovice…). Tím, že jsme přivedli nové hráče (Honza Hurych, Karel Gorgol, Standa Švec), jsme překopali rozestavení a snažíme se dát týmu novou tvář. Což se myslím daří. V přípravných zápasech jde vidět, že jdeme správným směrem.

Již měla být odehrána tří jarní mistrovská utkání, ale nebylo odehrané ani jedno. Neleze vám už ta dlouhá zima přece jen krkem?

Leze. Vidím sníh a není mi dobře (smích). Pravda je, že je to komplikace. Škola, maturity, volna. Nebude to jednoduché, zápasy budou co 3 dny. Ale jsme dostatečně připraveni, máme široký kádr, takže to určitě zvládneme.

Zažil jste už někdy během své jak fotbalové tak trenérské kariéry tak dlouhou zimní přípravu?

Když jsem trénoval v Datyních, končili jsme již na konci října, a začátek byl taky až v dubnu, ale letos mi to připadá nekonečné.

Jak byste hodnotil sebe jako trenéra, které trenérské přednosti na sobě můžete vyzdvihnout a na kterých si myslíte, že byste měl, nebo mohl zapracovat?

Nerad sebe hodnotím. Od toho jsou jiní, od toho jsou výsledky a hlavně počet kluků, kteří po skončení dorostu pokračují ve fotbale dále. To je myslím, hlavní vizitka trenéra jakéhokoliv dorostu. Na druhou stranu, jak jsem řekl, nikdo není dokonalý a každý na sobě musíme pracovat.

Dorost je posledním krokem před přechodem do seniorské kategorie. Má podle vás některý z hráčů potenciál, aby se prosadil do mužského týmu Baníku?

Určitě a ne jeden nebo dva. Kuba Kociolek už s muži hraje a trénuje. Honza Hurych dle mého má na základ od léta. Radim Machýček by si šanci na stoperu rovněž zasloužil (navíc vedle aktuálně zkušených stoperů mužů by se mnohému ještě mohl naučit). Z mladších určitě Tomáš Izaiáš, Dominik Šlampiak, Vašek Novák na hrotu a ještě z mladších Marcin Žyla, Dan Sliwka.

Sledujete bývalé hráče dorostu, Marka Korzeniowského, Marka Paříka, Danka Žylu a Radima Smigu, kteří nastupují za mužstvo mužů?

Velmi pozorně je sleduji a snažím se s nimi být stále v kontaktu. Mám radost z toho, že 3 jsou v základní sestavě a Radim je stále na hraně. K tomu připočtěme Matěje Schindlera v základu v Horní Suché, Oldu Opustila v Orlové. Myslím, že to neděláme v dorostu špatně.

Jaké budou cíle pro jarní část soutěže?

Cíle máme dva. Zaprvé opět udělat rekord v bodech. To znamená, překonat 41 bodů za sezonu (našlápnuto máme) a zadruhé připravit co nejlépe kluky, co přechází do mužů na to, aby se jim podařilo se v mužích udržet.

Děkuji Vám za rozhovor a za redakci i fanoušky přeji, ať se Vám i mužstvu dorostu na jaře daří.

admin-maro